Nepotřebuju jen zdraví

6. října 2015 v 18:50 | -T. |  Hlava do větru
Určitě to všichni znáte. Máte narozeniny, a lidé vám přejí "hlavně hodně zdraví a štěstí", ale lásku zmíní už málokdo, protože je to dost ožehavé téma, a nechtějí se vás v případě nevědomosti nějak dotknout. Od mala nám vštěpují, že když máme zdraví, máme všechno. Možná mi teď řeknete, že se mi to píše snadno, když jsem zdravá..
Jenže stejně tak jako potřebujete zdraví, ať už jste zamilovaní, či ne, potřebujete i lásku. Ať jste zdraví, či ne.

Tento článek nemá být jen o porovnávání zdraví a lásky. Jen...to byla taková moje myšlenka. Láska se podceňuje. Já sice zdravá jsem, a děkuju za to Bohu (nebo jakémukoliv jinému nadpřirozenu), ale zjišťuju, že život bez lásky je taky pěkně na nic. A pokud jste o ni přišli z důvodu vlastní hlouposti, je to tisíckrát horší.

Můžete mít problémy ve škole. Můžete mít problémy doma. Nic se vám nemusí dařit. Můžete si připadat neschopní. Nepotřební. Hloupí. Můžete si myslet, že už nic na světě nemá cenu. Ale pokud máte onu milovanou osobu, která tu pro vás vždycky je, povzbudí vás, zvedne vám náladu, řekne vlídné slovo (vlídné slovo?!), a ujistí vás, že v tom nejste sami, tak je pro vás jakýkoliv problém ve výsledku jen malou překážkou. Jo, jasně, od toho jsou taky kamarádi. Já si na kamarády nemůžu stěžovat, ze všech sedmi miliard lidí na celém světě bych ty svoje za jediného z nich nevyměnila. Ale tohle prostě není ono. Od přátel se tohle očekává. Osoba, která vás miluje to dělá proto, že chce. Tím nechci říct, že by ti kamarádi nechtěli, taky vás můžou poslat do háje, když na vás nemají náladu. Ale..jsou to prostě kamarádi. Ty máte rádi. Jste šťastní, že vám pomůžou, ale přece jen - pomoc od osoby, na kterou myslíte ve dne v noci je pro vás cennější a podstatnější.

Nemluvě o tom, že nemáte nikoho, kdo by vám dával pusy na tvář, dlouze vás objímal, pomalu líbal, obdivoval vaše vlasy, miloval vaše tělo, stíral vám slzy, psal nemravné věci a dokazoval vám, že jste pro něj jediná.

Nemůžu říct, že vypadám jako zombie s kruhama pod očima a sotva za sebou táhnu nohy. Ale, víte, není to ono.. dokážu vtipkovat, dokážu se smát (smích opravdu předstírat neumím, ten je vždy upřímný - je to dobře, nebo špatně?), mluvím, zapojuju se do konverzací. Ale cítím se tak děsně...prázdná. Nic mě nebaví. Na nic se netěším.
Je tu pár absruních věcí, které mi dokáží vytvořit úsměv na tváři (nebo alespoň v hlavě):
- když je pod stromem vysekaná tráva a já tak snadno najdu ořechy
- když je venku zataženo
- když mám vypraný oblíbený triko

Aaaa, už mě nic nenapadá. Tak to toho zas tak moc není, hahahaha to je strašně vtipný.

Je tolik věcí, které bych mu chtěla říct...tolik věcí, které bych s ním chtěla dělat..tolik způsobů, jakými bych ho chtěla líbat, ale nic z toho nemůžu. Už není můj. Víte, kdyby šlo jen tak o někoho..kvůli obyčejnýmu klukovi bych takhle nebláznila. Ale tohle..to nebyl žádný obyčejný kluk (a ne, neříkám to protože se to říká ve filmech a vůbec všude). A já dokážu jemu, sobě, a všem okolo, že to nebylo žádné dočasné pobláznění. Že to nebylo něco, nad čím by se dalo mávnout rukou. Nedokážu jen tak zavřít dveře.

Je mi smutno.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 malaika-hatia malaika-hatia | Web | 7. října 2015 v 12:59 | Reagovat

Zdraví je náhodou hooodně důležité. Ale já stejně vždycky do přání přidávám i tu lásku a ono to stejně nepomáhá.. :-? A to bych ji všem opravdu upřímně přála..
Kvůli klukovi nesmutni. ;-) Jestli vám to bylo souzeno, nějak se to vyvrbí a jestli ne, tak přijde další.. Nejvíc uklidňující je říkat si, že všechno se děje, protože to tak má být a vede tě to někam dál a to přesně tam, kam má.. :)

2 tereza-straw tereza-straw | E-mail | 7. října 2015 v 17:36 | Reagovat

jistě, vím, že je! :) ale..jen si myslím, že na žebříčku hodnot by se měla dělit s láskou společně o první místo..
děkuji moc za pozitivní komentář..<3  tohle neslýchám moc často..:)

3 Betty Betty | E-mail | Web | 7. října 2015 v 18:39 | Reagovat

trošičku ti závidím, ale v dobrém. já se nikdy nezamilovala, né že by se mi nikdo nikdy nelíbil, ale po chvíli jsem zjistila, že vztah by neměl cenu. stále čekám na toho člověka, kterého jsi tak krásně popsala ve svém článku. neboj se, on se určitě někdy objeví, ať už ta stejná osoba, nebo někdo úplně jiný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama