Po dlouhé době slzy

27. března 2017 v 23:15 | -T. |  Hlava do větru
Brečím. Hodně. Po dlouhé době si vybíjím ten vztek a smutek, co se ve mně nahromadil a nechávám to stékat do polštářů. Štve mě to. Myslela jsem si, že tuhle fázi dospívání už mám za sebou. Že se záchvatům v posteli už vyhnu..
To bych ale nesměla být tolik naivní. To bych nesměla tolik věřit lidem a mít tolik představ a být tak sobecká a musela bych vědět, co vlastně chci. Tak ráda bych na tom všem zapracovala a konečně se těchto debilních vlastností zbavila, proboha. Ale jak, sakra. Jak.
Mrzí mě tolik věcí a cítím se tak ohromně osamělá a zbytečná.. mám pocit, že mi nejlepší roky mého života utíkají jen kvůli tomu, že nemám s kým je prožívat. Sžírají mě holky s jejich přítelama, sžírají mě jejich partneři.
Do prdele, to se to zase nakupilo. Jsem hromádka neštěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama